Kela-áššiid dikšun nuppi olbmo beales
Dán siiddus:
Don sáhtát dikšut Kela-áššiid nuppi olbmo beales, jos son ii sáhte dahje hálit dikšut daid ieš.
Nuppi olbmo Kela-áššiid sáhtát dikšut máŋgga láhkai, mii lea gitta olbmo agis ja man rollas don divššut áššiid. Dievasahkásaš olbmo beales áššiiddikšumii dárbbašuvvo álo lohpi elege fápmudus.
Buot Kela-áššiid sáhttá dikšut nuppi olbmo beales telefovnnas, bálvalanbáikkis dahje poastta bokte. Dan lassin MuKelas sáhttá dikšut muhtin áššiid nuppi olbmo beales. Nuppi olbmo beales áššiiddikšun MuKelas ovddiduvvo ja váldojuvvo atnui muddu hávil.
Máná beales áššiiddikšun
Fuolaheaddjin sáhtát dikšut vuollái 15-jahkásačča máná buot áššiid telefovnnas, bálvalanbáikkis, poastta bokte ja muhtin muddui MuKelas.
Jos mánná lea 15–17-jahkásaš, son sáhttá, jos háliida, dikšut áššiidis ieš telefovnnas, bálvalanbáikkis dahje poastta bokte. Jos mánás leat iežas neahttabáŋkodovddaldagat dahje mobiilasihkkarastin, son sáhttá dikšut áššiid maiddái MuKelas.
Máná beales áššiiddikšun MuKelas
Ná divššut áššiid MuKelas iežat máná beales:
Čálit iežat sisa MuKelai iežat báŋkodovddaldagaiguin dahje mobiilasihkkarastiin.
Vállje Divššo áššiid nuppi olbmo beales.
Vállje máná, gean áššiid háliidat dikšut.
Nuppi olbmo beales áššiiddikšun neahtas ovddiduvvo muddu hávil. Dál sáhtát dikšut MuKelas dáid áššiid iežat máná beales:
-
dárkkistit áššiid, mat leat gieđahallama vuolde, ja čuovvut daid ovdáneami
-
oaidnit mávssuid ja máksinbeivviid
-
ohcat muhtin ovdduid
-
sáddet čuvvosiid
-
oaidnit mearrádusaid, mat leat mánnái addon, ja eará áššebáhpáriid.
Buot fuolaheaddjit oidnet seammá dieđuid, go dikšot áššiid iežaset máná beales MuKelas.
Máná fuolaheaddjis ii leat vuoigatvuohta dikšut áššiid máná beales, jos mánná lea váldon gehččui.
Máná beales áššiiddikšun MuKelas iešguđetlágan diliin
Dábálaččat guktot vánhemat sáhttet dikšut áššiid máná beales. Álbmotdiehtovuogádahkii lea goittotge sáhttán merket dieđuid, mat sáhttet váikkuhit máná beales áššiiddikšumii MuKelas. Ovdamearkan dorvogielddus dahje fuolahanjuohkosoahpamuš sáhttet váikkuhit fuolaheaddji áššiiddikšumii máná beales nu, ahte fuolaheaddji sáhttá dárbbašit áššiiddikšuma várás Suomi.fi-fápmudusa.
Jos máná fuolaheamis lea fuolahanjuohkosoahpamuš ja soahpamušas lea sohppon man nu eará áššis go ássamis, dárbbašuvvo máná beales áššiiddikšumii MuKelas fápmudus. Guktot fuolaheaddjit sáhttet fápmudahttit nuppi Suomi.fi-bálvalusas dikšut áššiid máná beales. Dás dárbbašuvvon Suomi.fi-fápmudusa namma lea Sosiaaliturvan etuusasioiden hoitaminen (Sosiáladorvvu ovdoáššiid dikšun).
Rávvagat fuolaheaddjiid fápmudahttimii dorvogielddusdiliin (suomi.fi, suomagillii)
Jos mánás lea dorvogielddus, goabbáge fuolaheaddjiin ii sáhte automáhtalaččat dikšut áššiid su beales MuKelas. Dalle fuolaheaddjit sáhttet ohcat Digi- ja álbmotdiehtodoaimmahagas alcceseaset fápmudusa dikšut áššiid máná beales. Ohcamuša gieđahallamis dárkkistuvvo máná dorvogildosa sivva, ja jos dat lea ovdamearkan fuolaheaddji ámmát, fápmudusa sáhttá addit.
Jos goappáge fuolaheaddjis lea dorvogielddus, goabbáge fuolaheaddjiin ii sáhte automáhtalaččat dikšut áššiid máná beales. Dalle fuolaheaddjit sáhttet ovttas fápmudahttit nuppi dahje guktuid fuolaheaddjiid dikšut áššiid máná beales.
Jos dušše ovtta fuolaheaddjis lea dorvogielddus, máná beales sáhttá dikšut áššiid automáhtalaččat dušše dat fuolaheaddji, geas lea dorvogielddus. Háliidettiin fuolaheaddjit sáhttet fápmudahttit maiddái nuppi fuolaheaddji dikšut áššiid máná beales.
Rávvagat fuolaheaddjiid fápmudahttimii dorvogielddusdiliin (suomi.fi, suomagillii)
Dievasahkásaš olbmo beales áššiiddikšun
Sáhtát dikšut áššiid nuppi dievasahkásaš olbmo beales
-
telefovnnas, bálvalanbáikkis ja poastta bokte, jos leat ožžon váldegirjji
-
MuKelas, jos leat ožžon Suomi.fi-fápmudusa.
Amma fuopmášat, ahte dus galget leat Suomi.fi-fápmudus ja váldegirji, jos háliidat dikšut nuppi olbmo Kela-áššiid sihke neahtas ja telefovnna bokte.
Nuppi olbmo sáhttá fápmudahttit maiddái njálmmálaččat telefovnnas dahje bálvalanbáikkis. Njálmmálaš fápmudus guoská dábálaččat dušše ovtta áššiiddikšungearddi. Kela dárkkista sihke áššehasa ja fápmudahtton olbmo identitehta. Jos áššiiddikšundárbu lea jotkkolaš, fápmudusa gánneha bargat váldegirjjiin.
Dihto ovdduin lagaš oapmahaš dahje eará olmmoš, gii váldoáššis fuolaha ovddu ohccis, sáhttá geavahit hállanválddi ovddu guoski áššis, vai Kela-áššiid sáhttá dikšut njuovžilit. Dát lea vejolaš, jos olmmoš ii ovdamearkan buohcuvuođa dahje eará vástideaddji siva dihte bastte ieš ohcat ovddu.
Dievasahkásaš olbmo beales áššiiddikšun MuKelas
Sáhtát dikšut áššiid MuKelas nuppi dievasahkásaš olbmo beales, jos son lea addán dutnje Suomi.fi-fápmudusa, man namma lea Sosiáladorvvu ovdoáššiid dikšun. Fápmudusa sáhttá addit álkimusat Suomi.fi-neahttabálvalusas (suomagillii). Sáhtát oažžut fápmudusa maiddái olbmos, gii ii geavat neahttabálvalusaid dahje iežas báŋkodovddaldagaid.
Loga lasi Suomi.fi-fápmudusa addimis Kela-áššiid dikšumii nuppi olbmui.
Ná divššut áššiid MuKelas nuppi olbmo beales:
Čálit iežat sisa MuKelai iežat báŋkodovddaldagaiguin dahje mobiilasihkkarastiin.
Vállje Divššo áššiid nuppi olbmo beales.
Vállje olbmo, gean áššiid háliidat dikšut.
Nuppi olbmo beales áššiiddikšun neahtas ovddiduvvo muddu hávil. Dál sáhtát dikšut MuKelas dáid áššiid nuppi olbmo beales:
-
dárkkistit áššiid, mat leat gieđahallama vuolde, ja čuovvut daid ovdáneami
-
oaidnit mávssuid ja máksinbeivviid
-
ohcat muhtin ovdduid
-
sáddet čuvvosiid
-
oaidnit mearrádusaid ja eará áššebáhpáriid.
Doaisttážii ovdogohcci ii sáhte dikšut áššiid olbmo beales, gean ovddasta, MuKelas.
Ovdogohcinfápmudus
Jos háliidat fápmudahttit nuppi olbmo dakkár dili várás, ahte it ieš bastte dikšut iežat áššiid, sáhtát bargat ovdogohcinfápmudusa. Ovdogohcinfápmudus bargojuvvo nu, ahte ráhkaduvvo ovdogohcinváldegirji.
Jos ovdogohcinváldegirji sisttisdoallá ekonomalaš áššiid dikšuma, dainna sáhttá dikšut Kela-áššiid. Vuos ovdogohcinváldegirjji ferte goittotgenannet Digi- ja álbmotdiehtodoaimmahagas (DVV, suomagillii). Diehtu fápmudusas galgá leat beaividuvvon DVV:a hovdenregistarii, vai fápmudahtton olmmoš sáhttá dikšut Kela-áššiid du beales. Ovdogohcinfápmudusa nannema maŋŋá fápmudahtton olmmoš ii dárbbaš sierra váldegirjji dahje Suomi.fi fápmudusa.
Ovdogohcinfápmudus lea eará ášši go ovdogohcin. Ovdogohcinfápmudusa vehkiin olmmoš ieš mearrida ovddalgihtii gii su áššiid dikšu ja man láhkai. Dat lea geahppasut ja njuovžilut vuohki dikšut nuppi olbmo áššiid go ovdamearkan ovdogohcci mearrideapmi. Loga lasi ovdogohcinfápmudusas DVV:a siidduin (suomagillii).
Ovdogohcin
Ovdogohccin sáhtát dikšut áššiid olbmo beales, gean ovddastat, telefovnnas, bálvalanbáikkis ja poastta fárus. Kela oažžu dieđu ovdogohcci birra álbmotdiehtovuogádagas. Doaisttážii ovdogohcci ii sáhte dikšut áššiid olbmo beales, gean ovddasta, MuKelas. Lagaš jagiid DVV buorida muddu hávil ovdogohcci vejolašvuođaid dikšut áššiid neahtas. Almmolaš ovdogohcciin lea vejolašvuohta geavahit maiddái guimmiide dárkkuhuvvon bálvalusaid (suomagillii).
Jos olmmoš, gii ovddastuvvo, lea árabut fápmudahttán nuppi olbmo dikšut áššiid ovdamearkan váldegirjjiin dahje Suomi.fi-fápmudusain, dát fápmudusat boatkanit, go sutnje mearriduvvo ovdogohcci.
DVV dahje duopmostuollu mearrida ovdogohcci, jos olmmoš ii bastte dikšut iežas áššiid ieš. Ovdogohccin sáhttá leat jogo priváhtaolmmoš, ovdamearkan bearašlahttu dahje eará lagaš olmmoš, dahje almmolaš ovdogohcci. Loga lasi ovdogohcinfápmudusas DVV:a siidduin (suomagillii).