Kela ii šat mieđit rávesolbmuidskuvlendoarjaga loatnadáhkádusa ođđa oahpuide borgemánu 2024 rájes
Riikkabeaivvit leat mearridan heaittihit rávesolbmuidskuvlendoarjaga. Láhkanuppástusa mielde Kela ii šat mieđit rávesolbmuidskuvlendoarjaga loatnadáhkádusa oahpuide, mat álget borgemánus dahje dan maŋŋá.
Riikkabeaivvit leat dohkkehan nuppástusaid, maid ráđđehus lea evttohan rávesolbmuidskuvlenovdduin addojuvvon láhkii. Dán rádjai bálkábargi dahje fitnodatdoalli lea sáhtán ohcat rávesolbmuidskuvlendoarjaga Barggolašvuođafoanddas (Työllisyysrahasto). Studeanttas, guhte oažžu rávesolbmuidskuvlendoarjaga, lea leamaš lassin vuoigatvuohta oahppoloana stáhtadáhkádussii (suomagillii), man lea mieđihan Kela.
Láhkanuppástusa mielde rávesolbmuidskuvlendoarjja ii mieđihuvvo šat ođđa oahpuide 1.8.2024 rájes. Doarjaga lea vejolaš oažžut oahpuide, mat leat álgán maŋimustá 31.7.2024. Doarjaga galgá álgit loktet ovdal borgemánu 2024, ja dan sáhttá oažžut jagi 2025 loahpa rádjai. Áigerájit gusket maiddái rávesolbmuidskuvlejumi loatnadáhkádusa.
Jagi 2023 áigge Barggolašvuođafoanda mávssii rávesolbmuidskuvlendoarjaga 32 518 olbmui. Rávesolbmuidskuvlejumi loatnadáhkádusa ožžo 9 074 olbmo.
Makkár doarjagiid rávesolmmošstudeanta sáhttá boahttevuođas oažžut Kelas?
Láhkanuppástusa maŋŋá rávesolmmošstudeanttat sáhttet ain ohcat ja oažžut oahppodoarjaga, man Kela mieđiha. Oahppodoarjagii gullet oahpporuhta ja oahppoloana stáhtadáhkádus.
Allaskuvlaoahpuide sáhttá oažžut oahppodoarjaga, jos studeanta ii leat geavahan buot oahppodoarjjamánotbajiid árabut iežas allaskuvlaoahpuide.
Nuppi ceahki oahpuin, ovdamearkka dihte ámmátlaš oahppolágádusa oahpuin, ii leat oahppodoarjjamánotbajiide ráddjehus. Studeanta sáhttá de oažžut oahppodoarjaga, vaikko son livččii jo árabut čađahan nuppi ceahki dutkosa. Lassin nuppi ceahki studeanta sáhttá oažžut Kelas skuvlamátkedoarjaga, jos su skuvlamátki lea guhki. Studeantta ahki ja boađut eai váikkut skuvlamátkedoarjaga oažžumii.
Rávesolmmošstudeanta, guhte oažžu oahppodoarjaga, galgá goittotge vuhtiiváldit oahppodoarjaga jahkeboahtorájiid. Olles jagi boađut vuhtiiváldojuvvojit, de oahppodoarjaga ii vealttakeahttá oaččo, jos bargá studeredettiin. Kela vuhtiiváldá jahkeboahtorájiin olles studerenáigodaga boađuid kaleandarjagiid mielde. Ovdal oahpuid álggahanmánotbaji ja gearganmánotbaji maŋŋá ožžot boađut goittotge leat man stuorrát beare.
Oahpporuđa ja oahppoloana stáhtadáhkádusa sáhttá goittotge ohcat. Jos studeantta boađut leat menddo stuorrát, sáhttá son šluhttet dahje máhcahit oahpporuđaid, go oahppoloatna lea loktejuvvon.
Rávesolmmošstudeanta sáhttá oažžut iežas lohkanvirgelobi áigge maiddái almmolaš ássandoarjaga. Ássandoarjagis boahtorájiin vuhtiiváldit maiddái eará olbmuid boađuid, guđet gullet seamma borramušgázzái.
Lassedieđut