Ná Kela ovddut nuppástuvvet jagi 2024
Dán jagi láhkanuppástusat buktet Kela ovdduid meriide ja eavttuide nuppástusaid eanet go maid dábálaččat. Almmolaš ássandoarjja ja bargguhisvuođadoarjagat čuhppojuvvojit ja máŋggaid doarjagiid mearri lea nu daddjon jiekŋuduvvon diimmá dássái. Ealáhagaide, váttolaččaiddoarjagiidda ja áigáiboahtindoarjagii boahtá normála indeaksabajideapmi. Dárkkis dás, mo du doarjagat rivdet.
Ealáhatolbmot. Álbmotealáhahkii, dáhkádusealáhahkii ja ealáhatoažžu dikšundoarjagii boahtá 5,9 %:a indeaksabajideapmi. Dievas álbmotealáhat okto ássái lea dán jagi 775,70 e/mb ja dáhkádusealáhat 976,59 e/mb. Dárkkistit áššehasaid ealáhagaid ja dikšundoarjagiid meriid almmá sierra ohcamuša haga. Ássangoluide, mat vuhtiiváldojit ealáhatoažžu ássandoarjagis, eai boađe bajideamit, muhto dat bissot seammán go diibmá indeaksajiekŋudeami geažil
Buohcamii laktáseaddji doarjagat. Dálkkasgoluid jahkeiežasvástu elege dálkkasgáhttu loktana 626,94 euroi. Priváhtadoaktára vuostáiváldinfitnama, psykiatri addin divššu ja bátnedoaktára bargan njálmmi dutkama goluin mákson Kela - buhtadusat sturrot. Buohcanbeaiveruđa uhcimus mearri bissu seammán go diibmá, elege dat lea 31,99 e/bv.
Mánnábearrašat. Jagi álggus mánáidruđa oktofuolaheaddjibajideapmi loktana 5 euroin ja mánáidruđaide boahtá bajideapmi bearrašiidda, gos leat mánát njeallje dahje eanet. Dan lassin oahpporuđa fuolaheaddjibajideapmi badjána 20 euroin. Cuoŋománus vuollái 3-jahkásaš máná mánáidruhta bajiduvvo 26 euroin. Vuollái 16-jahkásačča váttolaččaiddoarjagii boahtá 5,9 %:a indeaksabajideapmi. Vánhemiidbeaiveruđaid uhcimus meriide ja mánáiddikšuma doarjagiidda ii boađe bajideapmi indeaksajiekŋudeami geažil. Ealihandoarjja ja ealihanveahkki bajiduvvojit 4,84 proseantta. Maiddái ealihanveahkkevealggi máksofriijadahttima boahtorádjá loktana. Mánnábajideapmi, mii mákso bargguhisvuođadoarjagiidda, geahppána jagi álggus ja jávká ollásit cuoŋománus. Kelai čoggon ealihanveahkkevealggi ii sáhte dan maŋŋá oanidit bargguhisvuođadoarjaga mánnábajidemiiguin.
Studeanttat. Oahpporuđa mearrái ii boađe bajideapmi indeaksajiekŋudeami geažil. Oahppoloana stáhtadáhkádusa mearit badjánit 1.8. rájes ja loana sáhttá loktet dávjjit. Allaskuvlastudeanttaid dearvvasvuođadikšunmávssu earrebeaivvit sirdásit. Giđđat ođđa earrebeaivi lea 15.3. ja čakčat 15.11. Dearvvasvuođadikšunmávssu mearri bissu seammán go diibmá, elege dat lea 36,80 euro lohkanbajis.
Bargguheamet. Bargomárkandoarjaga ja vuođđobeaiveruđa mearri lea seammá go diibmá elege 37,21 e/bv. Go bargguhisvuohta álgá, iežasvástoáigi guhkku 5 beaivvis 7 beaivái. Badjel 2 vahku bistán ollesáigge barggu vuođul máksojuvvon luopmobuhtadus sirdá doarjjavuoigatvuođa álgima. Bálkáboađuid 300 euro suodjeoassi váldojuvvo eret cuoŋománus. 2.9. rájes barggus orruneavttu ollašuvvamii gáibiduvvo 12 mánotbaji. Lassin barggus orruneaktu nu daddjon rievdaduvvo euron, elege dan čoggon vuođđuduvvá kaleandarmánotbaji áigge mákson bálkká mearrái. Ráđđehus válmmaštallá bargguhisvuođadoarjagiidda maiddái eará nuppástusaid, mat bohtet riikkabeivviid gieđahallamii dán giđa ja maid dárkkuhussan lea, ahte bohtet fápmui čakčamánus.
Almmolaš ássandoarjja. Doarjaga eavttuide bohtet cuoŋománus máŋggat nuppástusat, mat geahpedit doarjaga meari. Vuođđoiežasvástu loktana 42 proseanttas 50 prosentii, ja doarjaga buhttenproseanta uhccu 80 proseanttas 70 prosentii. Nuppástusat váikkuhit dállodoalu ássandoarjagii, go doarjja dárkkistuvvo čuovvovaš háve dahje go doarjja ohccojuvvo cuoŋománu rájes dállodollui, mii ii vel oaččo ássandoarjaga. Almmolaš ássandoarjaga máksin oamastusvisttiide nohká 1.1.2025.
Áigáiboahtindoarjja. Vuođđooasi mearri badjána 5,9 %. Mánáid vuođđooasit goittotge geahppánit, daningo daidda mannan jahkái dahkkon 10 %:a bajideapmi ii leat šat fámus. Láhkanuppástus, mii boahtá fápmui cuoŋománus, čavge dan, mii gehččojuvvo erenomáš vuođustussan dohkkehit gielddaid guoski eanemus meari stuorát ássangoluid áigáiboahtodoarjaga oažžui.
Loga lasi