Veajuiduhttin
Jos dus lea buohcuvuohta dehe váddu, mii váttásmahttá du árgga dehe bargguid bargama, sáhtát oažžut Kelas veajuiduhttima.
Veajuiduhttimis soahpabehtet veajuiduhttima mihttomeriin ovttas ámmátolbmuiguin.
Veajuiduhttima bokte sáhttá oažžut maiddái veahkkeneavvuid, mat álkidahttet skuvllavázzima, studerema dehe barggu bargama.
Kela veajuiduhttima ordnejit ovdamearkan fitnodagat ja priváhta terapevttat. Kela lassin veajuiduhttima sáhttet fállat bargoealáhatlágádusat, organisašuvnnat ja buresveadjinguovllut.
Veajuiduhttin lea dábálaččat dutnje nuvttá. Veajuiduhttima áigge sáhtát oažžut veajuiduhttinruđa, mii sihkkarastá du áigáiboađu.
Jos dárbbašat vierisgiela tulkoma, sáhtát oažžut dan maiddái veajuiduhttimii. Muhtin veajuiduhttinbálvalusat ordnejuvvojit maiddái ruoŧa- ja sámegillii.
Mo veajuiduhttimii beassá?
Sáhtát ohcat Kelas veajuiduhttima, jos du bargonákca dehe doaibmannákca leat hedjonan.
Dárbbašat dábálaččat maiddái doaktárcealkámuša. Cealkámušas lohká, makkár veajuiduhttima doavttir dutnje ávžžuha.
Lossaváttot medisiinnalaš veajuiduhttima várás dárbbašat veajuiduhttinplána, mii lea dahkkon almmolaš dearvvasvuođafuolahusas.
Go leat ožžon doaktáris cealkámuša, sáhtát ohcat veajuiduhttima.
Jos leat 16-29-jahkásaš, sáhtát oažžut nuora ámmátlaš veajuiduhttima. Dan sáhttá ohcat almmá doaktárcealkámuša haga.
Jos háliidat diehtit lasi Kela veajuiduhttimis, sáhtát riŋget bálvalannummirii 020 692 205.