Kela-áššiid sáhttá dál dikšut neahtas maiddái sámegillii
Kela lea almmustahttán vuosttas veršuvnna sámegielat áššiiddikšunbálvalusas. Sámegielat MuKela- dahje MuuKela-bálvalusas sáhttá jo ohcat dihto ovdduid ja sáddet čuvvosiid.
Kela neahtas doaibmi áššiiddikšunbálvalusa dahjege MuKela lea dán rádjai sáhttán geavahit jogo suoma- dahje ruoŧagillii. Dál Kela lea almmustahttán bálvalusas vuosttas veršuvnna maiddái Suomas hállon golmma sámegillii. Bálvalusa namma davvisámegillii lea MuKela ja anáraš- ja nuortalašgillii MuuKela.
Sámegielat áššiiddikšunbálvalussii sáhttá čállit sisa dorvvolaččat čujuhusas www.kela.fi nu, ahte vállje siiddu olgeš badječiegas Čálit sisa -boalu (Kirjaudu) ja das maŋŋá molssaeavttu MuKela (OmaKela), mii rahpasa fálus. Bálvalusas sáhttá nannet iežas persovnna neahttabáŋkodovddaldagaiguin dahje mobiilasihkkarastiin.
Go áššehas lea čállán sisa, de son sáhttá válljet su háliidan sámegiela MuKela giellafálus. Dárbbu mielde áššehas sáhttá máhccat áššiiddikšuma áigge álkit maiddái suoma- dahje ruoŧagielat oidnosii.
Sámegielat áššiiddikšunbálvalus neavvu ohcamuša ja čuvvosiid doaimmaheamis
Sámegielat áššiiddikšunbálvalus neavvu áššehasa ohcamuša ja čuvvosiid doaimmaheamis Kelai. Áššehas vállje bálvalusas ovddu, man háliida, ja laktá dasa pdf-ohcanskovi, man lea deavdán iežas rusttegiin. Go ohcamuš lea vurkejuvvon bálvalussii, áššehas sáhttá lasihit dasa dárbbašlaš čuvvosiid.
Dál álggos sámegielat bálvalusas sáhttá ohcat buohccedikšun- ja dálkkasbuhtadusaid, veajuiduhttima ja doaibmaváttogiid doarjja. Maiddái agivuloš olbmo fuolaheaddji dahje Suomi.fi-fápmudusain nuppi olbmo beales áššiid dikšu olmmoš sáhttá sáddet ovdalis máinnašuvvon ohcamušaid ja daid čuvvosiid.
Maŋŋelabbos dán jagi mihttomearrin lea ráhkadit sámegielat bálvalussii iežasgielat ovdasiiddu ja mearrádusaid ja eará áššebáhpáriid oidnosa. Doaisttážii mearrádusaid, reivviid ja eará áššebáhpáriid sáhttá oaidnit dušše nu, ahte lonuha giela suomagillii dahje ruoŧagillii.
– Mii sávvat, ahte sámegielat áššehasat geahččalit áššiiddikšunbálvalusa geavaheami, vaikke bálvalusas leat anus easkka dan vuosttas iešvuođat. Geavaheaddjiid vásáhusat leat midjiide hui dehálaččat, daningo bálvalus ain buoriduvvo, dadjá MuKela ovddideami áššedovdi Elina Sipola.
Kela.fis rávvejuvvo maiddái sámegillii áššiiddikšunbálvalusa geavaheamis
Kela.fi siidduin muitaluvvo dál ovddibu viidásabbot maiddái sámegilli MuKela geavaheamis. Siidduin muitaluvvo maiddái molssaevttolaš sisa čállinvugiin ja fápmudahttimis.
Kela.fis muitaluvvo maiddái, mo neahtas sáhttá dikšut áššiid nuppi olbmo beales. MuKelas sáhttá dikšut áššiid nuppi olbmo beales, jos olmmoš, gii geavaha bálvalusa, lea dievasagis ja nubbi dievas ahkásaš olmmoš lea fápmudahttán su dikšut Kela-áššiid. Maiddái fuolaheaddji sáhttá dikšut MuKelas agivuloš máná muhtin áššiid.
Áššehas oažžu mearrádusas sámegielat jorgalusa
Sámegielat áššehas oažžu ovdomearrádusa vuos suomagillii dahje ruoŧagillii dan vuođul, mii lea áššiiddikšungiellan merkejuvvon álbmotdiehtovuogádahkii. Áššiiddikšungiellan sáhttá válljet dušše suoma- ja ruoŧagiela.
Jos áššehas lea ohcan ovddu sámegielat ohcamušain dahje muđui ovdanbuktán hálo oažžut mearrádusa sámegillii, Kela sádde sutnje reiven maiddái mearrádusa sámegielat jorgalusa.
Eatnigiellan sáhttá álbmotdiehtovuogádagas almmuhit maiddái davvisáme-, anáraš- dahje nuortalašgiela. Maiddái Kela oažžu dieđu áššehasaid eatnigielas álbmotdiehtovuogádagas.
Sápmelaččas lea sámi giellalága mielde vuoigatvuohta dikšut Kela-áššiid iežas gillii. Gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvan geavadis eaktuda maiddái elektrovnnalaš áššiiddikšunvejolašvuođa fállama.
Loga lasi