Veajuiduhttindoarjja ja bargonávccahisvuođaealáhat
Jos leat guhká buohccin, oaččut dábálaččat vuos buohcuvuođabeaiveruđa.
Go leat ožžon buohcuvuođabeaiveruđa 150 árgabeaivvi, Kela sádde dutnje reivve, mas muitaluvvo veajuiduhttima ja ealáhaga birra. Sáhtát oažžut bovdehusa Kelai ráđđádallat das, mo sáhtášii buoridit du bargonávccaid.
Go leat ožžon buohcuvuođabeaiveruđa sullii jagi iige du bargonákca leat buorránan, sáhtát ohcat veajuiduhttindoarjaga dahje bargonávccahisvuođaealáhaga.
Veajuiduhttindoarjja lea mearreáigásaš bargonávccahisvuođaealáhat. Dat máksojuvvo divššu dahje veajuiduhttima áigge. Gáibádussan lea, ahte dutnje lea dahkkojuvvon veajuiduhttin- dahje dikšunplána.
Jos du bargonákca ii veajuiduhttindoarjaga áigge buorrán, sáhtát ohcat bargonávccahisvuođaealáhaga.
Bargonávccahisvuođaealáhat sáhttá leat sihke bargoealáhat ja álbmotealáhat. Sáhtát ohcat daid seamma skoviin ja doaktárcealkámušain.
Loga lasi bargonávccahisvuođadoarjaga ohcamis (suomagillii).
Gii oažžu Kelas bargonávccahisvuođaealáhaga?
Sáhtát oažžut bargonávccahisvuođaealáhaga, jos leat 16–64-jahkásaš ja dus lea buohcuvuohta dahje váddu, mii eastá du bargamis.
Jos leat bargan guhká ja deavdán 60 jagi, sáhtát oažžut ealáhaga, jos it sáhte joatkit iežat barggus.
Bissovaččat čalmmehis dahje lihkadanváttot olmmoš oažžu álo bargonávccahisvuođaealáhaga, vaikke son barggašiige. Eaktun lea, ahte eará álbmotealáhahkii váikkuheaddji boađut eai mana álbmotealáhaga boahtorájáid badjel.
Go deavddát 65 jagi, Kela muhttá bargonávccahisvuođaealáhaga boarrásiidealáhahkan. Dat ii váikkut ealáhaga mearrái.
Nuorra olmmoš oažžu veajuiduhttinruđa
Jos leat šaddan bargonávccaheapmin vuollil 15-jahkásažžan, sáhtát oažžut bargonávccahisvuođaealáhaga, go deavddát 16 jagi. Dábálaččat bargonávccahisvuođaealáhaga ii goittotge oaččo vuollil 20-jahkásažžan. Nuorra olbmot sáhttet dan sajis oažžut ámmátlaš veajuiduhttima ja veajuiduhttinruđa.
Ámmátlaš veajuiduhttima mihttomearrin lea veahkehit du beassat bargoeallimii. Dutnje dahkkojuvvo persovnnalaš studeren- ja veajuiduhttinplána. Dat dahkkojuvvo ovttasbarggus du fuolaheaddjiin ja áššedovdiiguin.
Ealáhaga sajis oaččut dalle nuora veajuiduhttinruđa. Dat lea unnimustá 31,99 euro beaivvis. Dan lassin sáhtát oažžut doaibmaváttolašvuođadoarjaga.
Bargan bargonávccahisvuođaealáhagas
Vaikke leat bargonávccahisvuođaealáhagas, sáhtát bargat muhtun veardde dienasbarggu.
Jos don barggat, almmut das Kelai ja iežat bargoealáhatlágádussii. Kela joatká ealáhaga máksima, jos du dienasboađut leat eanemustá sulaid 976 euro mánotbajis.
Jos barggat bissovaččat ja dinet badjel 976 euro mánotbajis, sáhtát guođđit ealáhaga vuoiŋŋastit eanemustá 2 jahkái. Dalle dutnje ii máksojuvvo ealáhat. Don it goittotge dárbbaš ohcat ealáhaga ođđasit, jos barggut nohket 2 jagi siste.
Jos ožžot ealáhatoažžu dikšundoarjaga seammaáigásaččat veajuiduhttindoarjagiin dahje bargonávccahisvuođaealáhagain, sáhtát oažžut bálkká lassin Kelas bajimus doaibmaváttolašvuođadoarjaga. Dat eaktuda, ahte guođát buot ealáhagaidat vuoiŋŋastit. Bajimus doaibmaváttolašvuođadoarjja lea sullii 493 euro mánotbajis. Das ii vuolgge vearru.
Jos heaittát bargama, almmut das Kelai. Kela máksigoahtá fas ealáhaga.