Eará doarjagat ealáhatoažžui
Kela máksá ealáhatoažžui čuovvovaš doarjagiid:
- mánnábajádus
- ealáhatoažžu ássandoarjja
- ealáhaga oažžu dikšundoarjja
- soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi
- vuođđoáigáiboahtindoarjja.
Dáin doarjagiin ii gessojuvvo vearru.
Mánnábajádus
Jos leat ealáhagas ja ásat vuollil 16-jahkásaš mánáin, sáhtát ohcat Kelas mánnábajádusa. Dan oažžu iežas ja beallelačča mánáin.
Mánnábajádus lea sulaid 26 euro mánotbajis máná nammii. Sáhtát oažžut mánnábajádusa maiddái dalle, jos mánnát ássá eará sajis. Don fertet goittotge fuolahit máná birgenlágis unnimustá ealihandoarjaga meari veardde elege 198 euro mánotbajis.
Sáhtát oažžut mánnábajádusa, vaikke it oččošii álbmotealáhaga. Maiddái eará ealáhagat sáhttet vuoigadahttit mánnábajadussii.
Loga lasi mánnábajádusa ohcamis (suomagillii).
Ealáhatoažžu ássandoarjja
Sáhtát oažžut Kelas ealáhatoažžu ássandoarjaga, jos dus leat uhca boađut ja oaččut ealáhaga, mii vuoigadahttá ealáhatoažžu ássandoarjagii.
Kela sáhttá máksit doarjaga maiddái láigoaddái.
Sáhtát ohcat ealáhatoažžu ássandoarjaga
- jos ásat okto
- jos ásat beallelaččain
- jos earáge olbmot, geat ásset visttis, ožžot ealáhaga, mii vuoigadahttá ealáhatoažžu ássandoarjagii.
Jos don ja du beallelaš oažžubeahtti guktot ealáhaga, ohcci ássandoarjaga oktasaš ohcamušain. Ássandoarjja máksojuvvo dudnuide beallái.
It sáhte oažžut ealáhatoažžu ássandoarjaga, jos oaččut dušše ovdamearkan muhtun čuovvovaččain:
- oassebargonávccahisvuođaealáhaga
- oasseáiggeealáhaga
- oassálas áraduvvon boarrásiidealáhaga.
Sáhtát jearrat ealáhatoažžu ássandoarjagis bálvalannummiris 020 692 202.
Jos it sáhte oažžut ealáhatoažžu ássandoarjaga, čielggat, sáhtátgo oažžut almmolaš ássandoarjaga. Almmolaš ássandoarjagis sáhtát jearrat bálvalannummiris 020 692 210.
Loga lasi ealáhatoažžu ássandoarjaga ohcamis (suomagillii).
Ealáhaga oažžu dikšundoarjja
Jos du doaibmannávccat leat hedjonan buohcuvuođa dahje lámisvuođa dihte, sáhtát oažžut Kelas dikšundoarjaga. Dainna buhttejuvvojit golut, mat šaddet buohcuvuođas dahje lihkadanváttus.
Sáhtát oažžut dikšundoarjaga, jos du návccat fuolahit alddát leat hedjonan jagi áigge. Dat oaivvilda, ahte dárbbašat divššu dahje veahki iežat beaivválaš doaimmain.
It sáhte oažžut ealáhaga oažžu dikšundoarjaga, jos oaččut muhtun dáin ealáhagain:
- oassebargonávccahisvuođaealáhat
- oasseáigeealáhat
- oassálas áraduvvon boarrásiidealáhat.
Dan sajis sáhtát ohcat Kelas doaibmaváttolašvuođadoarjaga.
Dikšundoarjja máksojuvvo sierra meriid veahkkedárbbu ja goluid mielde:
- Vuođđodikšundoarjja lea sulaid 84 euro mánotbajis.
- Bajiduvvon dikšundoarjja lea sulaid 183 euro mánotbajis.
- Bajimus dikšundoarjja lea sulaid 388 euro mánotbajis.
Sáhtát oažžut dikšundoarjagii veteránalasi, jos oaččut badjelmearálaš soahtelasi ja ealáhatoažžu bajiduvvon dahje bajimus dikšundoarjaga. Veteránalassi lea sullii 127 euro mánotbajis.
Du boađut dahje opmodat eai váikkut dikšundoarjaga oažžumii.
Dikšundoarjja mieđihuvvo juogo doaisttážii dahje mearreáigái.
Loga lasi ealáhaga oažžu dikšundoarjaga ohcamis (suomagillii).
Soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi
Oaččut Kelas soahtelasi, jos dus lea juoga čuovvovaš dovddaldagain:
- soahtesoalddátdovddaldat
- soahtebálvalandovddaldat
- soahtedovddaldat.
Dovddaldagaid ii sáhte šat ohcat.
Soahtelasi ožžot maiddái olbmot, geat leat oassálastán miinnaohcandoaimmaide jagiin 1945–1952.
Soahtelassi lea 202 euro mánotbajis.
Du boađut ja opmodat eai váikkut soahtelassái.
Jos oaččut soahtelasi ja álbmotealáhaga, de oaččut Kelas maiddái badjelmearálaš soahtelasi. Stuorimus badjelmearálaš soahtelassi lea sulaid 304 euro mánotbajis.