Eará doarjagat ealáhatoažžui

Kela máksá ealáhatoažžui čuovvovaš doarjagiid:

• mánnábajádus
• ealáhatoažžu ássandoarjja
• ealáhaga oažžu dikšundoarjja
• soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi
• vuođđoáigáiboahtindoarjja.

Dáin doarjagiin ii gessojuvvo vearru.

Mánnábajádus

Jos leat ealáhagas ja ásat vuollil 16-jahkásaš mánáin, sáhtát ohcat Kelas mánnábajádusa. Dan oažžu iežas ja beallelačča mánáin.

Mánnábajádus lea sulaid 26 euro mánotbajis máná nammii. Sáhtát oažžut mánnábajádusa maiddái dalle, jos mánnát ássá eará sajis. Don fertet goittotge fuolahit máná birgenlágis unnimustá ealihandoarjaga meari veardde elege 196 euro mánotbajis.

Sáhtát oažžut mánnábajádusa, vaikke it oččošii álbmotealáhaga. Maiddái eará ealáhagat sáhttet vuoigadahttit mánnábajadussii.

Loga lasi mánnábajádusa ohcamis (suomagillii).

Ealáhatoažžu ássandoarjja

Sáhtát oažžut Kelas ealáhatoažžu ássandoarjaga, jos it sáhte oažžut almmolaš ássandoarjaga. Gáibádussan lea, ahte du boađut leat uhcit ja oaččut ealáhaga, mii addá dutnje vuoigatvuođa ealáhatoažžu ássandoarjagii. Kela sáhttá máksit doarjaga maiddái láigoaddái.

It sáhte oažžut ealáhatoažžu ássandoarjaga, jos oaččut dušše ovdamearkan muhtun čuovvovaččain:

• oassebargonávccahisvuođaealáhaga
• oasseáiggeealáhaga
• oassálas áraduvvon boarrásiidealáhaga.

Sáhtát ohcat ealáhatoažžu ássandoarjaga jos

• ásat okto
• ásat beallelaččain
• eará ássit seamma visttis ožžot ealáhaga, mii addá vuoigatvuođa ealáhatoažžu ássandoarjagii.

Jos doai guktot ovttas beallelaččain oažžubeahtti ealáhaga, galgabeahtti ohcat ássandoarjaga oktasaš ohcamušain. Doarjja máksojuvvo dudnuide beallái.

Eará dilálašvuođain váldde čielgasa, sáhtátgo oažžut almmolaš ássandoarjaga. Almmolaš ássandoarjagis sáhtát jearrat bálvalannummiris 020 692 210.

Ealáhatoažžu ássandoarjagis sáhtát jearrat bálvalannummiris 020 692 202.

Loga lasi ealáhatoažžu ássandoarjaga ohcamis (suomagillii).

Ealáhaga oažžu dikšundoarjja

Jos du doaibmannávccat leat hedjonan buohcuvuođa dahje lámisvuođa dihte, sáhtát oažžut Kelas dikšundoarjaga. Dainna buhttejuvvojit golut, mat šaddet buohcuvuođas dahje lihkadanváttus.

Sáhtát oažžut dikšundoarjaga, jos du návccat fuolahit alddát leat hedjonan jagi áigge. Dat oaivvilda, ahte dárbbašat divššu dahje veahki iežat beaivválaš doaimmain.

It sáhte oažžut ealáhaga oažžu dikšundoarjaga, jos oaččut muhtun dáin ealáhagain:

• oassebargonávccahisvuođaealáhat
• oasseáigeealáhat
• oassálas áraduvvon boarrásiidealáhat.

Dan sajis sáhtát ohcat Kelas doaibmaváttolašvuođadoarjaga.

Dikšundoarjja máksojuvvo sierra meriid veahkkedárbbu ja goluid mielde:

• Vuođđodikšundoarjja lea sulaid 83 euro mánotbajis.
• Bajiduvvon dikšundoarjja lea sulaid 182 euro mánotbajis.
• Bajimus dikšundoarjja lea sulaid 384 euro mánotbajis.

Sáhtát oažžut dikšundoarjagii veteránalasi, jos oaččut badjelmearálaš soahtelasi ja ealáhatoažžu bajiduvvon dahje bajimus dikšundoarjaga. Veteránalassi lea sullii 126 euro mánotbajis.

Du boađut dahje opmodat eai váikkut dikšundoarjaga oažžumii.

Dikšundoarjja mieđihuvvo juogo doaisttážii dahje mearreáigái.

Loga lasi ealáhaga oažžu dikšundoarjaga ohcamis (suomagillii).

Soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi

Oaččut Kelas soahtelasi, jos dus lea juoga čuovvovaš dovddaldagain:

• soahtesoalddátdovddaldat
• soahtebálvalandovddaldat
• soahtedovddaldat.

Dovddaldagaid ii sáhte šat ohcat.

Soahtelasi ožžot maiddái olbmot, geat leat oassálastán miinnaohcandoaimmaide jagiin 1945–1952.

Soahtelassi lea sulaid 146 euro mánotbajis.

Du boađut ja opmodat eai váikkut soahtelassái.

Jos oaččut soahtelasi ja álbmotealáhaga, de oaččut Kelas maiddái badjelmearálaš soahtelasi. Stuorimus badjelmearálaš soahtelassi lea sulaid 301 euro mánotbajis.